Nějaká inspirace z psaní mé Rodinné kroniky

Již jsem to několikrát dával do diskusních fór o genealogii tak jsem proto zpracoval tuto stránku, snad někoho inspiruji.

V podstatě mám zpracováno ke konci roku 2017 cca 1600 stránek různých dílů rodinné kroniky. V podstatě jsem celou rodinnou kroniku rozdělil do několika částí:

Celkově vám napoví nadpisy knih, jak jsem je pojal.

Seznam knih, číslování je zatím pracovní:

K01, RK, rodokmen po meči
K02, RK, rodokmen po přeslici
K03, RK, Vývod po meči
K04, RK, 00, Vývod po přeslici. Celý

K04, RK, 01. Vývod po přeslici, Stránský (výseč z celého vývodu)
K04, RK, 02. Vývod po přeslici, Puchmayer (výseč z celého vývodu)
K04, RK, 03. Rozrod větev Stránský - Koštuřík (výseč z celého vývodu)
K30, RK, 01. Armáda. Rakousko-Uhersko. Moravská část
K30, RK, 02. Armáda. Rakousko-Uhersko. Dolní Rakousy část
K30, RK, 03. Armáda. Rakousko-Uhersko. Slovenská - Uherská část
K30, RK, 04. Stejnokroje c. a k. armády a námořnictva v letech 1867-1918
K32, RK, Slovácká brigáda

K33, RK, Lánové rejstříky, Urbáře Morava a Slezsko
K40, RK, 01. Rodinná příjmení

K40, RK, 02. Charvátská příjmení na jihovýchodní Moravě a přilehlém Slovenském Záhoří
K40, RK, 03. Rodinná příjmení, Kristmon

K50, RK, 01. Cechy ve vztahu k rodinným řemeslům (Pernikář, provazník,...)

K50, RK, 02. Historie voskařství a svíčkařství (Cesta svíčky historií)

K53, RK, 01. Císařské velkostatky. Hodonínský, Velkopavlovický, Holíčský, Šaštínský

K53, RK, 02. Redlichův a Stummerův cukrovar Hodonín

K55, RK, Architektonické památky Kopčan

K60, RK, Farní (a jiné) kostely spojené s rodokmenem

K65, RK, Kroje na Podluží a Hodonínsku

K70, RK, 01. Města a vesnice spojená s předky

K70, RK, 02. Historie mést a vesnic (pomocné k K87.)

K73, RK, 01. Města a vesnice spojená s předky, katastrální skici, mapy a další
K75, RK, 01. Historie některých šlechtických rodů spojených s rodokmenem
K75, RK, 02. Historie některých měšťanských rodů spojených s rodokmenem
K80, RK, Chorvaté na Moravě
K81, RK, Francouzi na Moravě

K91, RK, Auta Viléma Stránského, vlastní i ta na nichž jezdil
K98, RK, Různé poznámky a data k jednotlivým knihám RK)
K99, RK, Další dokumenty
KF10, RK, Freisingerové v Praze

V knihách shromažďuji i data, která odpovídají na otázku co můj předek asi dělal za práci ve svém pracovním postavení. Například dědeček byl správce Holíčského císařského velkostatku, tak informace o tomto velkostatku a to je dáno i o dalších firmách. Protože v rodu se nalézají potomci Chorvatů, kteří po roce 1530 prchali z Balkánu, tak shromažďuji vše co o tom odchodu a příchodu na Moravu. Čejkovice sousedí s Čejčem, který je spojen s kolonizací zpustlé obce pomocí francouzských bezzemků z Lotrinska a tito se přiženili nebo přivdali do našeho rodu je nutno tuto událost také zaznamenat. A v neposlední řadě se mě tam motá nějaká šlechta a měšťané Kroměříže a Kyjova a další tak to taky rozšiřuji v jiné knize.

Záleží na každém, jak si to rozdělí.

Každá kniha s informacemi o rodokmenu je rozdělena na kapitoly a podkapitoly. Kapitola vždy pojednává o jedné generaci předků se základními informacemi, tabulkami a grafy. Přidávám k nim vždy takové dokumenty, co jsem nalezl v archivech. Např. výpisy ze zápisu o dlužnících na platbách vrchnosti, výpisy z evidenční knihy vydání pracovních knížek, čeledních knížek a domovských listů, a další obdobní dokumenty. Samozřejmě čím starší generace tím méně dokumentů, jsou zde jen matriční zápisy a mnohdy ne všechny.

V každé kapitole dané generace v první podkapitole vypisuji několik významných Evropských událostí, události v království, na panství a případně v dané obci (několik odrážek, např. kdo vládl státu, panství a podobně). Aby se našinec mohl zorientovat v jaké době předkové vyrůstali, například když Prusové táhli na Vídeň nebo po bitvě u Slavkova (bitva tří císařů) byl v kraji velký problém v zásobování obyvatel, všechna vojska kraj přímo vyjedla a nejen potravinami pro lidi, ale i krmivem, které spotřebovali vojenští koně a bylo jedno, která to byla armáda.

Abych mohl shrnout více informací z některých oblastí tak jsem vytvořil knihy o:

• ·         Službě v armádě.
• ·         Širší informace o obcích, v nichž žili.
• ·         Popis řemesel, jimiž se předkové zaobírali.
• ·         Kostelech, kde byli oddáni (i další) předkové
• ·         Informace o Hodonínských cukrovarech, kde pracoval jako správce můj předek
• ·         Informace o císařských velkostatcích i zde pracoval jako správce jiný předek
• ·         O Chorvatech, kteří přicházeli na Moravu po r. 1530, kdy prchali před Turky, Chorvaty mám v rodině
• ·         A další podle toho co rozšiřuje info o rodině a prolíná se do všech větví rodiny

Rodinnou kroniku zpracovávám ve formátu PDF, jelikož se stále něco doplňuje tak to není možné vytisknout, knihy koncem roku, pokud jsou aktualizovány rozesílám zájemcům z širší rodiny, abych je inspiroval k jejich bádání a podnítil jejich zájem o genealogii. Někdy se to i podaří tak, že se někdo dá do bádání svého rodokmenu, tu část co mám mu pak poskytnu, ať nehledá, co bylo nalezeno.

Tady je pár ukázek, jak vypadají mé stránky: (knihy jsou zpracovány tak aby se dalo využít jejich zpracování v elektronické podobě a tak se dá rychle vracet na obsah nebo na stránky na webu, místa v textu a podobně.)

Samozřejmě každý má jiné dokumenty a fotografie, které do dané kroniky dává. A rozdělení je také individuální. Fotky jsem zde nedával to je jednoduché foto a jeho popis.

Kromě kroniky v textové podobě mám také zpracován "film" s daty vztahujícími se k rodinné hlavní větvi  (Hradil).  - https://hradil-cejkovice.blogspot.cz/2017/06/jak-nas-rod-z-sera-dejin-vstoupil-do.html

K tomu mám stále na disku rozpracované toto video, abych je mohl dle potřeby zpracovávat upravovat a doplňovat.

 Dále mám deset DVD zpracovaných jako výběr rodinných událostí co byli zaznamenány ještě na kameře 8 mm, později na video kameře, a nakonec jako digi video. Na kameře mám zaznamenány události širší rodiny někde od konce padesátých let do současnosti.

A samozřejmě zpracovaný rodokmen uložený ve formátu několika počítačových program. (V podstatě vše zpracovávám ve FTB8 a pak pomocí GEDCOM  převedu na jiný program.

Zpracovaný archiv naskenovaných fotografií, rozdělení podle jednotlivých rodin a jejich jedinců a s popisem o koho jde, o jakou událost a kdy k tomu došlo.

Zpracovaný archiv všech dokumentů v písemné formě a také archiv digitálních dokumentů.

To vše je samozřejmě vedeno tak aby to uspokojilo mé potřeby, takže i tyto archivy si každý upraví dle svých možností a potřeb.

Stav mého rodokmenu ke 12. 09. 2017

Současný rodokmen obsahuje:

• ·         8570 osob.
• ·         3125 rodin.
• ·         Ode mne do minulosti eviduji 10 (100% prověřených) generací.
• ·         další dvě starší generace, které nelze pokrevně spojit s rodinou, ale prokazuje přítomnost Hradilů na Čejkovicích.
• ·         Ode mne do současnosti jsou to již další dvě generace v přímé linii.
• ·         U vedlejší je to o další generaci více.

Takže prokázaných přímých generací 12 a pokud vezmu v úvahu všechny generace tak je to 15 generací. V rozsahu cca 1585 do současnosti.

Na My Heritage  mám 12473 shod Smart Match pro 3714 lidí v 128 různých rodokmenech. Jedná se o rodokmen v celém svém vývodu i rozvodu a dvěma pobočnými větvemi.

Jak náš rod z šera dějin vstoupil do dějin psaných a na chalupě v Čejkovicích se objevil

Je to pracovní verze

Hradilové z Čejkovic za 1. světové války

Podle mích informací jsem zjistil toto:

Na pomníku obětem 1. světové války je uveden Hradil Antonín (je tam chyba napsáno je Hradiu, buď se kameník uklepl, nebo někdo později nápis poškodil). Antonín se narodil 12. června 1874 v Čejkovicích. Za války byl zařazen do 2. praporu myslivců. Společně s toto jednotkou byl nasazen na Ruské frontě a pro smrt si přišel 19. června 1915 u dnešního Polského Lublínu, které bývalo součástí Ruského Polska  po Trojím dělení Polska >>>.

Na stránkách "Spolku pro vojenská pietní místa"  >>> jsou uvedena všechna jména a příjmení mužů, kteří ve válce padli, škoda, že zde nejsou jejich data narození a úmrtí. Na stránkách "Vojenského ústředního archivu" jsem v databázi "Kartotéka padlých v 1. světové válce" našel jeho evidenční lístek:

Jak z lístku vyplývá tak padl "v boji u Lublína, ruské bojiště". Lublín jsem našel na dnešní mapě ve východním Polsku >>>. Po tomto kroku jsem se rozhodl vyhledat, kde se nachází pohřebiště padlích z 1. sv. války v tomto prostoru. Jaké bylo mé překvapení, když jsem našel článek v jednom blogu o tomto pohřebišti. Cituji:

"... Ještě než jsme se vydali na poslední štaci našeho putování po stopách 13. zeměbraneckého pluku, zastavili jsme se v Lublině, abychom zažili trochu kultury - je to jediné velké polské město na východ od Visly. Prošli jsme se centrem, navštívili několik knihkupectví (sehnali i nějakou tu mapu) a obdivovali pěkné historické jádro města. Vojenský hřbitov, kde bylo pochováno několik tisíc vojáků (v Lublině byla velká vojenská nemocnice) je však kapitolou samou o sobě - po první světové válce ho Poláci okamžitě začali používat jako hřbitov posádkový a vojenský, takže dodnes se zachovaly jen malé části prvoválečného hřbitova (překvapivě bez poškození se zachovala část patřící polským legionistům), na zbytku najdeme hroby polských vojáků z meziválečného období, z druhé světové války, příslušníky Armije Krajowej a bojovníky z různými "bandami" těsně po druhé světové válce(?), vojáky z poválečného období - například různé generály z 50.-80. let, u nichž není opomenuto uvést, že byli členy komunistické strany, a před něž Poláci nyní taktně přistavili urnové schránky, aby na ně nebylo vidět.

Tento stav naprosto charakterizuje polský přístup k historii, který jsme mimo Halič mohli pozorovat - v Polsku prostě existuje pouze historie polská. Žádní Židé, žádní Ukrajinci, žádné Rusko nebo Rakousko-Uhersko, nic z toho tu nikdy nebylo, nebo tu po tom aspoň nic nezůstalo. A tak co se týče první světové války, jediný kdo má nárok na památník jsou polští legionisti, případně ti uvědomělejší mohou ještě vzpomenout Poláky v řadách různých armád (rakouské, ruské i německé), kteří bojovali na všech stranách, ale vždy za ojczyznu (třeba i proti sobě navzájem). Ostatní hřbitovy z první světové války je nutno buď proměnit v polské národní památníky umístěním pamětní desky jakéhokoliv polského hrdiny nebo změnit v náboženské místo umístěním sochy svatého, panenky Marie apod. ..." (Pro jistotu jsem zde citoval citoval tento úryvek, kdyby zdroj zmizel.)

zdroj: http://bojiste.blogspot.cz/2013/07/po-stopach-hanackych-zemebrancu-19.html

Takže obrázek z pohřebiště v podstatě není, snad by se jen dalo zaznamenat místo kde pohřebiště bylo.

¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤

Další Hradil, který padl v 1. světové válce je Hradil František nar. 27. března 1887 ve Starém Poddvorově a ve válce zahynul 18. března 1915. František patří do rodu Hradilů pocházející z Čejkovic. Jak se rod rozrůstal tak se postupně přesouval i do okolních obcí. Bližší informace o tomto padlém jsem zatím nenašel, databáze "Kartotéka padlých v 1. světové válce" se postupně doplňuje, takže snad v budoucnu budu moci doplnit nějaké informace informace.

¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤

Ještě jsem v databázi našel

Varmuža František, nar. 1887-06-29, 1914 (Srbsko)

Možná tam jsou info i dalších padlích z Čejkovic, ale ty jsem zatím nehledal.

Další co jsem z našeho kraje našel najdete na stránce komunity Historie Hodonínska >>>

Nejstarší zjištění ženy přivdané do rodiny Hradilů na Čejkovicích

Generace jsou při mém výzkumu brány k mé osobě. Jestliže vezmu mou osobu k vývodu je to 12 generací. Pokud vezmu rozrod od mé osoby, jsou to 4 generace. Takže celkem je to 15 generací.

09 generace
Sňatek uzavřen 8. června 1722 v Čejkovicích

Manžel Georgius Hradil a jeho manželka Catharina dcera Simonis Drigner. Měl pouze jednu manželku.

• Přivdaná žena nesla příjmení Drigner. Pokud jsou nějaké nejasnosti ve tvaru příjmení tak se stačí zaměřit na tvar písmen u jiných slov (zejména s jasným významem) a vidíme, že to jsou podobné slova.
• Podle všech zjištění by měla rodina pocházet z Čejkovic.

08 generace
Sňatek uzavřen 15. prosince 1763 v Čejkovicích

Manžel Jacobus Hradil a jeho manželka Anna dcera Georgii Janda. Měl pouze jednu manželku.

• Přivdaná žena nesla příjmení Janda. 
• Podle zjištěných matričních záznamů by měla rodina pocházet z Čejkovic.

07 generace
Sňatek uzavřen 8. listopadu 1763 v Čejkovicích

Manžel Matthaus Hradil a jeho manželka Veronika dcera Joannes Nowotni. Měl pouze jednu manželku .

• Přivdaná žena nesla příjmení Nowotni. Při každém zápisu příjmení se trochu změní, např. Novotni, Nowotny.
• Podle zjištěných matričních záznamů by měla rodina pocházet z Čejkovic.

06 generace

1. sňatek uzavřen 27. září 1819

Manžel Martin Hradil a jeho manželka Pecuch Cecílie, 10. dubna 1837

• Přivdaná žena nesla příjmení Pecucha.
• Podle zjištěných matričních záznamů by měla rodina pocházet z Čejkovic.

2. sňatek uzavřen 10. dubna 1837

Manžel Martin Hradil a jeho manželka Herzán Anna Cecilie. I.,  

• Přivdaná žena nesla příjmení Herzán.
• Podle zjištěných matričních záznamů by měla rodina pocházet z Čejkovic.

3. sňatek uzavřen 5. února 1855

Manžel Martin Hradil a jeho manželka Lasstuvka Anna. II. SL1859, 

• Přivdaná žena nesla příjmení Lasstuvka.
• Podle zjištěných matričních záznamů by měla rodina pocházet z Čejkovic.

4. sňatek, datum neznámé, jako jeho žena uváděna v matričních záznamech

Manžel Martin Hradil a jeho manželka Kučera Jana, 

• Přivdaná žena nesla příjmení Kučera
• Odkud pocházela jsem zatím nezjistil, nemám záznam o uzavření sňatku.

05 generace

Sňatek uzavřen 8. srpna 1858 v Čejkovicích

Manžel Anton Hradil a jeho manželka Julia Pulsberger

• Přivdaná žena nesla příjmení Pulsberger
• Sňatek uzavřen v Čejkovicích, její rodina pocházela z Kyjova kam přišla z Kroměříže. Jestli žili v Čejkovicích již před sňatkem nevím.