Na pomníku obětem 1. světové války je uveden Hradil Antonín (je tam chyba napsáno je Hradiu, buď se kameník uklepl, nebo někdo později nápis poškodil). Antonín se narodil 12. června 1874 v Čejkovicích. Za války byl zařazen do 2. praporu myslivců. Společně s toto jednotkou byl nasazen na Ruské frontě a pro smrt si přišel 19. června 1915 u dnešního Polského Lublínu, které bývalo součástí Ruského Polska po Trojím dělení Polska >>>.
Na stránkách "Spolku pro vojenská pietní místa" >>> jsou uvedena všechna jména a příjmení mužů, kteří ve válce padli, škoda, že zde nejsou jejich data narození a úmrtí. Na stránkách "Vojenského ústředního archivu" jsem v databázi "Kartotéka padlých v 1. světové válce" našel jeho evidenční lístek:
Jak z lístku vyplývá tak padl "v boji u Lublína, ruské bojiště". Lublín jsem našel na dnešní mapě ve východním Polsku >>>. Po tomto kroku jsem se rozhodl vyhledat, kde se nachází pohřebiště padlích z 1. sv. války v tomto prostoru. Jaké bylo mé překvapení, když jsem našel článek v jednom blogu o tomto pohřebišti. Cituji:
"... Ještě než jsme se vydali na poslední štaci našeho putování po stopách 13. zeměbraneckého pluku, zastavili jsme se v Lublině, abychom zažili trochu kultury - je to jediné velké polské město na východ od Visly. Prošli jsme se centrem, navštívili několik knihkupectví (sehnali i nějakou tu mapu) a obdivovali pěkné historické jádro města. Vojenský hřbitov, kde bylo pochováno několik tisíc vojáků (v Lublině byla velká vojenská nemocnice) je však kapitolou samou o sobě - po první světové válce ho Poláci okamžitě začali používat jako hřbitov posádkový a vojenský, takže dodnes se zachovaly jen malé části prvoválečného hřbitova (překvapivě bez poškození se zachovala část patřící polským legionistům), na zbytku najdeme hroby polských vojáků z meziválečného období, z druhé světové války, příslušníky Armije Krajowej a bojovníky z různými "bandami" těsně po druhé světové válce(?), vojáky z poválečného období - například různé generály z 50.-80. let, u nichž není opomenuto uvést, že byli členy komunistické strany, a před něž Poláci nyní taktně přistavili urnové schránky, aby na ně nebylo vidět.
Tento stav naprosto charakterizuje polský přístup k historii, který jsme mimo Halič mohli pozorovat - v Polsku prostě existuje pouze historie polská. Žádní Židé, žádní Ukrajinci, žádné Rusko nebo Rakousko-Uhersko, nic z toho tu nikdy nebylo, nebo tu po tom aspoň nic nezůstalo. A tak co se týče první světové války, jediný kdo má nárok na památník jsou polští legionisti, případně ti uvědomělejší mohou ještě vzpomenout Poláky v řadách různých armád (rakouské, ruské i německé), kteří bojovali na všech stranách, ale vždy za ojczyznu (třeba i proti sobě navzájem). Ostatní hřbitovy z první světové války je nutno buď proměnit v polské národní památníky umístěním pamětní desky jakéhokoliv polského hrdiny nebo změnit v náboženské místo umístěním sochy svatého, panenky Marie apod. ..." (Pro jistotu jsem zde citoval citoval tento úryvek, kdyby zdroj zmizel.)
Takže obrázek z pohřebiště v podstatě není, snad by se jen dalo zaznamenat místo kde pohřebiště bylo.
¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Další Hradil, který padl v 1. světové válce je Hradil František nar. 27. března 1887 ve Starém Poddvorově a ve válce zahynul 18. března 1915. František patří do rodu Hradilů pocházející z Čejkovic. Jak se rod rozrůstal tak se postupně přesouval i do okolních obcí. Bližší informace o tomto padlém jsem zatím nenašel, databáze "Kartotéka padlých v 1. světové válce" se postupně doplňuje, takže snad v budoucnu budu moci doplnit nějaké informace informace.
¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Ještě jsem v databázi našel
Varmuža František, nar. 1887-06-29, 1914 (Srbsko)
Možná tam jsou info i dalších padlích z Čejkovic, ale ty jsem zatím nehledal.
Další co jsem z našeho kraje našel najdete na stránce komunity Historie Hodonínska >>>
